Týden 17. a 18.

Tak jsem se k sepsání dalšího dílu dostala až nyní. Netuším, co všechno si vybavím, v mém životě se děje strašně moc a je to strašně moc super a já vím, že to není jen sen a prostě… WOW…

23. 4. 2019

Naši mě pozvali v pondělí večer na víno, takže tato fotka vznikla chvíli po půlnoci v úterý. Chtěla jsem si udělat nějaký pěkný „selfíčko“ s našim hafem, ale je to marný, je to marný. Přes den jsem měla volno, nedělala jsem nic důležitýho, akorát večer jsem vyrazila s T. do hospody, protože jsem potřebovala vyventilovat svou novou situaci kolem Ňufíka. 

24. 4. 2019

Máme v hospodě novýho číšníka a T. se mu očividně líbila, tak nás nechal popíjet ještě po zavíračce. Já měla děsnej hlad, tak jsem si dala krokety a teda, bylo mi z toho akorát zle, takže jsem celou noc nemohla pořádně spát a podle toho jsem v práci taky vypadala. Ale přijely nám hračky!!! Jinak jsem se dozvěděla super zprávu, na Majálesu bude TG a to je wiiii. Domů jsem šla s tím, že si půjdu brzo lehnout, ale naši mě zas vytáhli na víno. 

25. 4. 2019

Ještě jeden den v práci a pak hurá na volno. Docela jsem se činila, uklízela jsem, doplňovala zboží a tak. Ale nejvíc jsem se těšila až vypadnu protože mě čekalo posezení v Hospůdce s bráchou a kamarády. Ou jéééé. V Hospůdce to bylo jako vždy fajn, kamarádka nám věštila z karet, tak mě prý čeká velká láska. Nějak jsme neměli dost, tak po zavíračce jsme zašli ještě na jedno do nonstopáče. 

26. 4. 2019

Přes den jsem se flákala, pak akorát sjela s tátou do uloženky pro balíčky – přišel mi smoothie maker, ou jééé a pak jsme jeli za dědou. Byl rád, že má konečně parťáka ochmelku, tak mi hned nalil panáčka a pivčo. Poseděli jsme u něj asi 2 hodinky, pomohla jsem mu s nějakými aplikacemi v mobilu, poňochňala Corynu a pak hurá dom. 

27. 4. 2019

„Chci jen jeden velkej mejdan – na mý rapy, na můj pohřeb…“ O mém veselém víkendu, který započal na pražském Majálesu jsem se rozepsala v samostatném článku. Bylo to super – to je tak, kdy se setkáte u kamarádek už v 11 dopoledne, popijete, pohodujete, pak vodkujete na Majálesu, užijete si perfektní koncerty a dostanete se do párty módu… Tak napíšete bráchovi, ať se vyprdne na práci, že chcete do Hospůdky… Ehm.

28. 4. 2019

V hospůdce jsem potkala kamaráda, pro kterýho mám slabost, je to takovej ten člověk, kterýho znáte minutu a máte si okamžitě co říct a všechno naprosto perfektně ladí. Před nedávnem jsme se spolu líbali a ani teď jsme se nějak neudrželi a trochu to posunuli dál… Beru to jako takovou sladkou a úžasnou tečku za mym prostopášným období. Jsem připravená se usadit, pokud to vyjde a tohle bylo pěkný rozloučení… Prošli jsme hodně míst a podniků a zažili věci nevídané. No a pak jsme zase skončili v Hospůdce a tam jsem se potkala s Ňufíkem a naše neplánovaný rande bylo prostě super. 

29. 4. 2019

Poručila jsem větru, dešti, takže celý víkend bylo krásně a lilo naštěstí až v pondělí. I když se mnou doma nemluvila ani klika od dveří, já byla hrozně šťastná a spokojená, jak mi všechno vychází, takže jsem si ráno hopsala s TG v uších na zastávce. Blbý bylo, že mě chytil ten žlučník, to bylo fakt pekelný, takže jsem nemohla jíst ani pít a fakt jsem se trochu bála, že mi tam něco rupne. No a na fotce náušničky, který jsem na Majálesu nemohla nechat. 

30. 4. 2019

Nemůžu si pomoct, ale moje pubertální já se tomuhle ušklíblo… Hehe. Jinak den celkem v pohodě, bylo mi teda furt blbě, ale zvládla jsem sníst aspoň ten rohlík a tak nějak jsem si to v tý práci přežila. K večeru mě ta nevolnost už fakt štvala, tak jsem se na to vyprdla a šla si dát cigáro, kupodivu se mi udělalo trochu líp. Letos jsem po strašně dlouhý době nejela na Čárodky, musela jsem dělat v práci uzávěrky a než bych někam dorazila za kamarádama, tak by bylo jedenáct večer. Doma se divili, že jdu zavčasu, ale stejně jsme se s matkou rafly… 

1. 5. 2019

Jeden den volno, ou jé. Původně jsme se měli jít s Ňufíkem někam projít, ale nebyl vůbec online, tak jsem využila volný čas a jela s bráchou za naším milým Li., kterýho jsem od jeho úrazu neviděla. Měl radost, koupili jsme basičku Kozlíků, já se vyprdla na svoje bolesti a dala si 3 pivča – a jak se mi udělalo dobře! Pivčo je lék… To vypadá, že se mi tam zpříčil nějakej žlučníkovej šutr… No, ještě že už mám zas klid. A na fotce wodka, kterou miluju a koupila jsem si ji, abych ho měla jednou čím pohostit… A dneska jsem se dozvěděla, že ji nepije! 😀 

2. 5. 2019

Mám ráda květen. Je to můj měsíc a říkala jsem si, že letos bude obzvlášť zdařilý. Nevím co se se mnou děje, nejsem vyloženě zamilovaná, ale je to všechno hrozně fajn a jsou to asi takový ty začátky, který jsem si vždycky přála zažít. Nikam mě netlačí, naopak, jdeme na to fakt hlemýždím tempem – Ex. otravoval už první týden, ať mu řeknu, že ho miluju… no a Er. po týdnu zmizel do hajzlu. Ale i tak jsem si v práci tu svou emoci musela nakreslit. 

3. 5. 2019

Pršelo a pak přestalo… Vytáhla jsem svůj milovanej deštník, kterej jsem zachránila před vyhozením, byl prababi, naštěstí na tyhle úklidy vždycky čeká na mě, tak mám šanci ledaco ovlivnit. V práci to byl masakr, přijelo mi zas asi 10 obřích beden ze skladu samý penály a batohy a i když jsem fakt nezahálela, stejně jsem to všechno nestihla. Do toho nás už fakt štval manažer, slíbil, že přijede osobně a vyřešíme všechny ty problémy, co nastaly a jasně že na nás prděl… 

4. 5. 2019

Sobota byla lepší, drželo mě při životě, že mě čeká v neděli zas príma akce. Dodělala jsem si to zboží, trošku poklidila, fajn. Doma už se mnou začali mluvit, tak jsem dostala po příchodu domů vínečko a mohla posedět v obýváku. 

5. 5. 2019

Neděle utíkala děsně rychle, to byla paráda. Až nějak do pěti odpoledne, pak se to teda vleklo jak smrad. Po dlouhý době u mě nakupoval někdo známý – Tomáš Matonoha, byl milej a je hrozně velikej, v tý televizi mi připadá takovej menší. Po práci jsem jela za bráchou, zašli jsme do Hospůdky, kde nás teda bylo pět a půl a velkej pavouk… Odcházeli jsme kolem druhý, já po sto letech dobíhala autobus, v těch Converskách to šlo fakt výborně. Ale dobrý, ani jsem moc nefuněla. 

6. 5. 2019

U bráchy doma jsem byla poprvý. Má to tam moc pěkný, prostorný. Jeli jsme přes sídliště, kde jsem bydlela s Er., kupodivu to se mnou vůbec nehlo. Nehlo se mnou ani to, že mi odpoledne lajkoval fotky, kde jsme s kámošem v parku. Cajk, jsem připravená na něco novýho, ou jé. Doma jsme si pustili písničky, nalili víno a békali do ranních hodin. Spala jsem chvíli, brácha vstával kolem jedenáctý, objednali jsme si papu a pak koukali celý odpoledne na vtipný videa s pejskama a gymnastama. Byla jsem děsně líná zvednout kotvy, takže jsem domů dorazila až někdy po šestý. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.