Týden 25. a 26. (2020)

Poslední díl ze seznamu restů. Když na to koukám, tyhle dva týdny byly opravdu moc fajn. A o to víc nechápu, co se to všechno stalo. Pořád tomu nemůžu věřit, je mi čím dál tím hůř. Dneska jsem se rozbrečela na poště. A tak. Zítra mám terapii. Nikdy jsem se tam tak netěšila. Zkusím se v ulici poptat, co s ním je, pak jdeme s bráchou do Hospůdky. Kupodivu i máma říká, ať mu napíšu. Minule mi dala českopolský slovník. Tak to zítra proberu s odborníkem a uvidím, k čemu dojdeme. Udělala jsem hroznou kravinu, ale on vyváděl taky. Není to jen moje vina. A přesto mě ty výčitky sežerou asi za živa. Dala bych cokoli za to, abych zas mohla usínat vedle něho. Jestli ne, tak nevím, jak dlouho to vydržím. Nebaví mě to. Nemá to žádný smysl.

17. 6. 2020

Prima den. Přes dopoledne jsem pracovala na byznysu a po práci jsme se šli projít. Na čtyřlístky. A venku jsme dostali chuť na nějaký lahodný mok, tak jsme šli domů se umýt a připravit a pak do jedné hospody, kde jsem ještě nebyla. Mají tam krásnou zahrádku ve vnitrobloku, plánovali jsme tam další projekty. Doma jsme si ještě otevřeli víno, co jsem dostala od Do. k narozkám. Bylo opravdu výtečný!

Pokračování textu „Týden 25. a 26. (2020)“

Týden 23. a 24. (2020)

3. 6. 2020

Jsme si udělali sourozenecké odpoledne. Nejdřív jsem šla na terapii, tam to bylo docela dobré a pak jsme jeli do nákupáku, protože jsem měla ještě od Ňufa poukaz na botičky do CCC. Taky jsem dokoupila co bylo potřeba v Pepcu, v NY jsem si vybrala tríčo. Pak jsme se jeli najíst a zakončili to na Andělu. No, táhla jsem pěknou tašku. Ale myslela jsem i na Ňufa a Juniora. Pokračování textu „Týden 23. a 24. (2020)“

Týden 21. a 22. (2020)

Snažím se dodělat všechny resty, abych si očistila karmu. Tak se omlouvám, že tu máte takovou nálož naráz. Už nemůžu. Jsem děsně vyčerpaná, usínám ve stoje, ale když si lehnu, úzkost mi nedovolí spát. Nevzdávám se. Já se nikdy nevzdávám.

20. 5. 2020

Tak jsem po sto letech vyrazila za prababi, babi a tetou. Bojej se corony, takže návštěva byla fakt divná, seděla jsem tam v roušce, prababi mě neslyšela… Po hodině jsem utekla, zašla do DM na velkej nákup a do Lidlu. Protože večer jsem měla menší posezení s T. a Fí. v parku. Ale bez dárku, prý logistický problém. Ale i tak to bylo prima.

Pokračování textu „Týden 21. a 22. (2020)“

Týden 19. a 20. (2020)

6. 5. 2020

Tenhle den jsem si udělala zařizovací kolečko. Nejdřív mě čekala cesta na poštu, tam jsem měla klobouk na léto. Následovala návštěva DM, kde jsem nechala zas bambilión peněz. Potom jsem se stavila u našich, kteří teda nebyli doma, ale měla jsem u nich balík s materiálem, tak jsem na něj nechtěla čekat. Cestou domů jsem zašla do Lidlu, byl zrovna prázdný, takže jsem si v klidu vše prošla a bylo to fajn. Nakoupila jsem plno dobrých věcí za pár korun, takže jsem myslela, že to domů ani nedotáhnu. Doma jsem upekla ovocný koláč, bouchla šáňo a udělala si pohodový večer. Pak jsme si pustili Jak vycvičit draka a šli spát. Pokračování textu „Týden 19. a 20. (2020)“

Týden 17. a 18. (2020)

22. 4. 2020

Ve středu jsem tradičně jela k našim, cestou tam jsem udělala mega nákup v DM drogérii, abych byla mladá a krásná. Odpoledne jsem se konečně sešla s T., tak dlouho jsme se neviděly! Kvůli pitomý coroně… Zašly jsme do jednoho mého oblíbeného místa, zakempily na deku, popíjely a probraly to nejdůležitější, co se za poslední 2 měsíce stalo… 

Pokračování textu „Týden 17. a 18. (2020)“

Týden 11. a 12. (2020)

Padá to na mě. Pořád nemůžu pořádně jíst. Jakmile se zavřou dveře pokoje a já tu zůstanu sama mezi čtyřmi stěnami plná výčitek svědomí, mám pocit, že zešílím. Změna žádná, zítra jdu na terapii, tak čekám co mi poradí odborník. Ale držím se své obsese, dodělat resty a pak se to hned… Tak pojď, projekte, pojď… I když je to mazec teda, prohlížet ty fotky. Hm, tady ho dokonce máte, poprvý se uvolil vyfotit i na můj osobní blog. Achjo.

11. 3. 2020

Kuchyňské experimenty. Nejdřív jsem zkusila první domácí sushi a pak jsem upekla banánový muffiny. Obojí mělo úspěch a zmizelo to během chvilky. Hospodyňka pořádná…

Pokračování textu „Týden 11. a 12. (2020)“

Týden 9. a 10. (2020)

Sebepoškozování, to je moje. Takže zatímco ležím v posteli, střídavě pláču, střídavě hystericky koukám na všechny možnosti, který by mi o něm něco řekly, a střídavě lítám na záchod, protože je mi zle, se snažím opravdu dodělat Projekt. A teď mám před sebou naši první dovolenou po Polsku.

Upřímně, taky to nebylo ideální, měli jsme na ní mega hádku hned první noc. A pak ještě ke konci pobytu. Ale jako celek to bylo úžasný. Zase se mi chce řvát. Jediný pokrok, dneska jsem spala celých 6 hodin v kuse!

26. 2. 2020

Kdo ví… Ale někam jsem určitě šla!

Pokračování textu „Týden 9. a 10. (2020)“

Týden 7. a 8. (2020)

Dneska, když otvírám tento koncept, kde mám vypsaná pouze data, je 6. 7. Zkouška paměti. Mám za sebou nejšílenější víkend za hodně dlouhou dobu. Rozešli jsme se. Semlelo se toho strašně moc a zároveň nic. A i přesto jsem u rodičů, se všemi věcmi a nevím, co bude dál. Mluvil o pauze, o tom že potřebuje pár dní ke srovnání myšlenek a pak se ozve. A zároveň říkal, že tohle je definitivní konec. Přitom ještě ve středu mi psal, jak mě miluje.

Nemám odvahu mu napsat. Na FB mě blokuje, nevím jak na mobilu, nezkoušela jsem to. Spřádám plány, co bude dál. Brácha říká, ať se na něj vyseru, že je nestálej. A ze mě vylejzají věci, který jsem prováděla já jemu. A ty se ani bráchovi, který je na mý straně, nelíbí. Pořád věřím, že se k sobě vrátíme, že se sebou něco uděláme. Plánovali jsme bydlení, výlety, dělali společně byznys. Za týden nastupuju do nový práce, konečně po 7 měsících, s ono se semele za tohle? Nejím, nespím, jen brečím a je mi hrozně. Nemám chuť do žití, strašně mi chybí.

Vzpomněla jsem si na minulost. Na mé kšefty s osudem. Vždycky když mi něco hodně vázlo, tak jsem byla potrestaná něčím takovým. A tak jsem musela pokorně všechny resty dodělat. Třeba je to i tento případ… Takže jde se na Projekt. Postupně. Až do současnosti. (Uvidím, jestli budu mít všechny fotky, před měsícem se mi smazala karta a servis ji sice obnovil, ale možná ne komplet). 

Prosím a modlete se a přejte si ať se to tele umoudří a ozve se dřív, než začnu vypisovat nějaký hysterický zprávy já.

12. 2. 2020

Středa byla prima. S Fí. jsme si udělali výlet na Kladno, kde měla koncert naše oblíbená kapela Schodiště. Bylo to v malém klubu, takže všichni seděli, což bylo celkem obtížný, vzhledem k tomu, že jejich koncerty jsou dost energetický a člověk na nich protančí střevíce. Ke konci taky všichni ze židlí vyskočili… Bylo to moc fajn. Doma jsem si je pak pouštěla v telce a čekala na Ňufa, kterýmu se protáhl jakýsi pracovní sraz.

Pokračování textu „Týden 7. a 8. (2020)“