Týden 17. a 18. (2020)

22. 4. 2020

Ve středu jsem tradičně jela k našim, cestou tam jsem udělala mega nákup v DM drogérii, abych byla mladá a krásná. Odpoledne jsem se konečně sešla s T., tak dlouho jsme se neviděly! Kvůli pitomý coroně… Zašly jsme do jednoho mého oblíbeného místa, zakempily na deku, popíjely a probraly to nejdůležitější, co se za poslední 2 měsíce stalo… 

23. 4. 2020

Nic zajímavého ani extra se nedělo. Odpoledne jsem se prošla s Ňufem do Zásilkovny, kde mě čekal balíček s novejma botkama na jaro a léto a pak do Lidlu. A pak zpátky domů.

24. 4. 2020

Na pátek jsem se těšila, protože jsem se po sto letech měla setkat s Do. Sraz jsme měli už odpoledne na Vypichu, tam jsme nakoupili sýry, jahody a víno a udělali si za Kauflandem menší piknik. Když nám víno došlo, zašli jsme pro druhou rundu a přesunuli se na Strahov. Tam bývaly vždycky nejlepší párty. Domů jsem dorazila po svejch, veselá, brzo, takže jsme ještě s Ňufem chvíli kecali v kuchyni a pak šli spát.

25. 4. 2020

Sobotu jsme trávili úklidem, pak jsem uvařila specialitu – batáty zapečené se špenátem, mňam. Odpoledne jsme se šli projít k vile, kde žil Gott. Bylo hezky, našli jsme i nějaký čtyřlístky. Pak zašli do Lidlu na nákup a pak zpátky domů, připravovat se na další den.

26. 4. 2020

Neděli jsme věnovali výletu, tentokrát jsem vybírala cíl já. Zvolila jsem skály Babka kousek od Řevnic. Byla to celkem štreka, navíc do kopce. Ale stálo to za to, výhled byl krásnej. Pak jsme se hecli a prošli se až do Míšku pod Brdy. Byli jsme celý spálený, uťapaný, v nohách přes 20 kiláčků. Ale bylo to príma.

27. 4. 2020

Pondělí bylo príma. Sešla jsem se s bráchou na Václaváku, prošli jsme se na Staromák, pak Pařížskou k nábřeží a přes Karlův most na kampu, kde jsme si koupili pivečko a váleli se na dece a povídali si o životě. Nakonec se nám to setkání protáhlo skoro až do osmi do večera a kdyby nezavírali záchody a nevypadalo, že bude lejt, sedíme tam asi dýl.

28. 4. 2020

X

Tak jsem otevřela notebook a přenosnej disk a zjistila, že tam mám takovýho bince, že to snad ani hezký není. Desítky giga obrázků, fotek, písniček. Tak jsem se rozhodla, že to trochu pročistím. A čistila jsem a smála se a dojímala. Některé vzpomínky byly krásný, jiný trpký. Kolem půlnoci jsem zavolala babičce a pak ještě asi další 2 hodiny třídila. Je to „hrozný“, dřív jsem si tyhle noční dýchánky dělala častěji, ale poslední dobou, ačkoli do práce nechodím, nemám vůbec energii. (Tady jsem fotila aktuální stav disku, ale fotka je asi v nenávratnu…)

29. 4. 2020

Středa byla celkem v klidu, odpoledne jsem si vyřídila nějaké pochůzky a pak se stavila u našich. 

30. 4. 2020

Zas takovej nic moc den, přes den byl klid, promazávala jsem si starý fotky a uklízela disk. U fotky ze svatby jednich mých známých jsem propadla depresi, že Ňuf se po tom rozvodě do další svatby hrnout moc nechce. Když už, tak prej nakonec snad něco menšího, jen se dvěma svědkama. A já nevím, jestli to takhle chci. A bez svatby se odmítám množit. A nevím, jestli chci umřít svobodná nerozmožená. Samé otázky… No, tak jsem byla bez nálady a po návratu z procházky když šel Ňuf spát, volala jsem bráchovi a řádně si postěžovala…

1. 5. 2020

Od rána tichá domácnost, protože Ňuf vyslechl celý můj telefonát s bráchou, kdy jsem s ním řešila naše vztahové potíže. Myslela jsem si že spal a ono prd. Na hovno tohle žití v malejch bytech. Půlka věcí se ho, možná i oprávněně dotkla, ale zbytek si zas vyložil úplně jinak a nepřišel mi ochotný si vyslechnout vysvětlení. Takže jsem nasraná, na prvního máje nepolíbená odjela na Výstaviště, kde jsem měla sraz s bráchou a po asi 10 letech s bratrancem. Že si uděláme piknik. Cestou tam se mi rozbil telefon. Výborně. Setkání bylo nad očekávání vydařené, moc jsme si to užili a domů jsem přišla kolem jedenáctý večer. Ňuf byl ještě vzhůru a započala tak asi stopadesátá debata o našem soužití. Nakonec jsme stihli i tu pusu pod třešní a do asi jedný do rána si vyříkávali, co nás nejvíc sere.

2. 5. 2020

Sobota byla klídek, pohoda. Ráno jsme uklidili, něco malýho pojedli a já trávila odpoledne vybíráním telefonu. Takže jsme se pak prošli do O2, kde jsem si po sto letech koupila nový mobil. Večer byl koncert TroubleGangu online, takže jsme objednali pizzu a koukali. Ňufa to překvapivě bavilo, tak jsem byla ráda. Do toho jsme se fakt dobře nacpali. Už aby otevřeli ty haly, jsem pěkně ztloustla z toho žraní a nic nedělání.

3. 5. 2020

Prima nedělní výlet. Z Masaryčky jsme jeli do vesnice Ovčáry, kde je obří jezero. Cestou k němu jsme našli čtyřlístkový ráj. Ani jsme to neměli už kam dávat, bylo jich hrozně moc. Potom jsme se prošli kolem jezera, na pláži si udělali chvíli piknik a pak se vrátili do vesnice, kde jsme našli další na čtyřlístky bohaté místo. Cestou domů jsme se zastavili v Lysý nad Labem. Tam tehdy začal můj čtyřletý příběh Chráněný dílny. Ale dál jak na výstavišti jsem nebyla, tak jsme se prošli ke kostelu, tam dojedli svačinu a pak, protože jsme měli celkem nachozeno a bylo už hodně hodin, se vrátili do Prahy. 

4. 5. 2020

Nechala jsem si vyrobit poslední várku do jedné kategorie Obchůdku. Můžete se těšit na zrcátka, magnetky, otvíráky a špendlíky. Není nic, co bych měla bez problému, takže doma jsem po natěšeném otevření obálky zjistila, že chybí otvíráky… A pak se dozvěděla, že je ty telata poslali někomu jinýmu, to mám fakt radost. 

5. 5. 2020

Krásný datum. Původně jsem tento den chtěla spustit Obchůdek, žel, nepodařilo se, protože nemám práci a nemám živnost. Vše zlý je pro něco dobrý, takže jsem teď investovala opravdu hodně peněz do materiálu a mám čas udělat pěkné zásoby, takže až se podaří (doufám že max v říjnu to půjde), tak bude z čeho vybírat. Jinak si nevybavuji, že bych dělala něco zajímavýho, ale vyfotila jsem krásnou kytku, kterou mi Ňuf přinesl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.