Týden 13. a 14. (2020)

25. 3. 2020

Poprvé od nuzného stavu jsem navštívila naše. Ti se naštěstí nebojí, já taky nikam moc nechodím, tak jsem si tam zajela pro balíčky. Přišly mi krásný náušnice, oujé. (Ne všechny z foto, hehe.)

26. 3. 2020

Snídaně králů. Je fakt, že jak jsme teď oba doma, tak jíme pravidelně a lépe. Ale chybí pohyb, takže kyneme… K obědu jsem dělala hlívu na kari, odpoledne sushi a u toho jsem lepila lůžka a dělala řetízky.

27. 3. 2020

Práce, práce, práce. Když se do toho dám, jsem k nezastavení. 

28. 3. 2020

Sobota klídek, pohoda. Ňuf se ujal kuchyně a uvařil polívku s jáhlama podle nějakého polského receptu. Odpoledne jsme strávili v parku hledáním čtyřlístků. 

29. 3. 2020

V neděli bylo zataženo, ale i tak jsme se šli aspoň na chvíli projít a posedět s Friscem do parku. Je to už dlouhý, celej nouzovej stav. A večer jsem udělala dobrý lívance z banánů, mňam.

30. 3. 2020

Ráno vstávačka a hurá k doktorce. Vždycky mi říkala, jak jsem stará a že bych se měla už množit. Poslední 3 roky to vzdala a neříká nic. Pak jsem se svezla na poštu, kde mě čekala neuvěřitelná obálka! Moje stravenky za listopad! A na fotce je hůl s lebkounem, která se v ulici válela asi týden a nakonec skončila u Hospůdky.

31. 3. 2020

Dopoledne jsem jela k doktorce a ona se i se sestrou zabarikádovala a neotevírala! Tak nechápu, proč mě objednávala a nedala vědět, že tam nejsou. Svezla jsem se teda do OC, kde jsem dělala na nákup, tam jsem se šla podívat přes mříže na krám, bylo vidět, že kolegyně tam už nedělá, měli tam nějak podezřele uklizeno. 

1. 4. 2020

Apríííl. A tak co se dá dělat první dubnový den… Tvořit. Jako skoro každý den, každou volnou chvíli.

2. 4. 2020

Zas takovej divnej den. Šli jsme se projít, já v tý roušce hovno udejchám, Ňuf mě táhl do nějakýho děsnýho krpálu, až jsem se málem udusila. V parku jsme si sedli na lavičku a mně bylo zase lehce smutno. A v tom mi zavolala Jar.! Po takový době! Jak já ji ráda slyšela. Drbaly jsme asi 20 minut, v Chráněný dílně se nic nezměnilo, Er. asi sedí, protože Ošklivák o něm dost vyhýbavě „mluvila“ a jeho drahá Oly má novýho chlapa. Stejně by mě zajímalo jak to teď má, ale asi se to nikdy nedovím… Pak jsme se prošli do DM, tam jsem si nechala vyvolat výplně do lůžek na vyrábění, do Tesca pro věci na druhý den. Večer jsem pak tvořila a tvořila a tvořila.

3. 4. 2020

Chtěla jsem, aby můj chlapec měl hezké narozeniny. Prý ty předchozí stály za prd. Trochu mi překazil přípravy, protože dělal z domova, ale on bývá dost mimo, tak si mě v kuchyni ani moc nevšímal. Upekla jsem bábovku, udělala sushi a k večeři připravila krevety s rukolou a těstovinama… Já si místo krevet dala teda takový vegan koule, ale prý se mi to povedlo. Pak jsem předala dárky a do noci jsme si pouštěli písničky, tancovali, zpívali a zkrátka slavili.

4. 4. 2020

V sobotu jsme po pátečním mejdanu spíš tak jako relaxovali. Já si udělala po dlouhý době pěkný vymakaný nehty, Ňuf si dělal svoje. Pak mi kamarádka poslala fotku, jak má k obědu kapra s bramborovým salátem a to Ňufa tak inspirovalo, že letěl do Tesca a já mu udělala „vánoční“ véču. 

5. 4. 2020

A byl tu ten slavný den… Ňuf měl ofiko narozeniny. Den byl v klidu, prošli jsme se do Tesca pro dobroty a Frisco, chvíli poseděli v parku. A večer si ještě připili na jeho zdraví a kecali asi do 2 do rána v kuchyni u okna.

6. 4. 2020

Produktivní den. Udělala jsem dobrý zdravý papu, pak jsme se prošli do parku, kde jsme hledali matroš a celé odpoledne a večer jsem pracovala na Obchůdku. Rýsuje se to, rýsuje.

7. 4. 2020

První návštěva v době virové. Pozvali jsme bráchu s přítelkyní na vínečko a sushi. Přišli kolem sedmé a domů po vydatném hovoru a pouštění muziky, jsme vydrželi asi až do 3 do rána. A já se jako hospodyňka taky osvědčila, sushi, které jsem se naučila dělat, mělo úspěch a nezbyl ani kousek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.