Týden 7. a 8.

A máme tu další díl. Dneska nějak nevím, jak úvod pojmout. Docela dost se rozepisuju v samostatných deníčcích, takže dneska to nechám bez těch zbytečných keců…

12. 2. 2019

Ze zapíjení nejmladšího člena party jsem se vrátila asi v 5 ráno. Mé přiznání reálného návratového času šokovalo především mámu, která mě dle svých slov slyšela přijít mnooohem dřív. Asi nám tam řádí duši. Poměrně mě to znavilo, takže jsem celý den proležela, kolem poledne se prošla se psem. K večeru jsem si jela pro nový brýle a pak jsem se chystala ke kámošovi na film, ale udělalo se mi tak blbě, že jsem se musela vrátit domů. Něčím jsem se asi přiotrávila (dokonce už vím čím), protože žalůdek mě bolel ještě asi 4 dny.

13. 2. 2019

A zas hurá do rachoty. Tentokrát jsem měla opravdu krátký týden, takže jen dva dny práce, to se ještě dá zvládnout. (Jako mně nedělá problém ani ten dlouhej týden, ale je pravda, že tento je příjemnější :D). Už ani nevím co se dělo, asi vůbec nic, furt mi nebylo moc dobře, bála jsem se jíst, takže jsem do toho všeho měla ještě hlad. Vyndala jsem si tenhle knižní hit, který mám rozečtený a který je fakt boží, že ho dočtu, ale nakonec jsem nepřečetla ani stránku. Nevybavuju si, že bych dělala něco důležitýho, takže jsem pravděpodobně bloudila internetovým světem a těšila se domů. Dokonce jsem zrušila i wiii s kolegyní, který jsme měly domluvený na večer.

14. 2. 2019

Loventýn. Vzpomínala jsem, jak jsme vždycky pořádali s partou ty večeře pro nezadaný, to byla sranda. Tentokrát jsem se na večer domluvila s bráchou. V práci jsem se rozhodla si to tam nějak odsedět, ale přišlo nám nové zboží, takže jsem nakonec musela přestěhovat zas půlku krámu. Což je bezva, když jsem to dělala asi dva týdny zpět… Nestihla jsem všechno, kdykoli jsem vylezla na boba, tak jak naschvál mi přišel někdo na krám a furt něco chtěl. 😀 Večer byl fajn, kromě bráchy dorazil i Li., Šéf si nás hýčkal, potkali jsme tam ErHá., ten něco pravděpodobně chodil fetovat na hajzlíky a furt na mě koukal a já nevím, jestli si mě pamatuje, pak se zjevil i Pobuda, co nás posledně otravoval, otravoval zas, ale je pravda, že trochu míň. A taky tam byla má dávná láska ze základky, ta si tam vtipně spala u piva. 😀 Na závěr jsem rozbila omylem skleničku a šlo se domů. Zas jsem přijela asi ve 4, hrůza.

15. 2. 2019

Ráno jsem se vzbudila a čekala mě zpráva od Hasiče. Po tom, co mi MiK. u piva povyprávěl o jeho manželce mě to nějak pustilo. Kdyby to byla nějaká fůrie, tak je mi to jedno, ale prý je naopak fajn. Něco málo jsme si teda napsali, ale nic velkýho. Přes den jsem byla děsivě líná, takže jsem snad jen ležela. 😀 Akorát odpoledne jsem si skočila pro něco k pití a nachytat trochu slunečních paprsků.

16. 2. 2019

Sobota byla nudná. Ráno jsem vstala, šla na poštu a nákup, pak si uvařila, chodila se opalovat na balkon. Chtěla jsem něco podniknout, ale musela jsem večer hlídat psa a Fí. nakonec nedorazil, tak jsem šla pracovat. 😀 A pracovala jsem asi do 3 do rána a pak šla teprve spát. Proč já to dělám, proč…

17. 2. 2019

Místo toho, abych byla ráda, že nikam nemusím, začala jsem mít absťák, že někam chci jít. 😀 Hned po probuzení mi napsal Er., tak jsme si vyměnili pár zpráv, pak jsem šla dělat kulinářský umění – viz. foto. S V. jsme si domluvily hřbitovní párty, ou jééé. Odpoledne jsem si udělala nehty, uklidila a pak už nám nebránilo nic k tomu jít probrat život u vína.

18. 2. 2019

To probírání života bylo nějaký náročný, takže jsem usínala ve stoje. Ale jsem v kurzu – v pátek se ozval Hasič, v neděli Er., v pondělí si na mě vzpomněl Barman z hospody, kam jsem dřív chodila. Ale po tom, co byl na mýho kámoše nějakej hnusnej (a dokonce to je přesně rok, co jsem tam byla právě naposled) jsem tam nepáchla. Ani mi to nechybí, našla jsem si jinou domovskou hospodu, kde se dá taky kouřit a Šéf se k nám chová slušně. No, a taky to byl přesně rok, co mě přepadl ten zmetek.

19. 2. 2019

Měla jsem trochu výčitky, že jsem toho v pondělí moc neudělala. Takže jsem si hned ráno napsala obsáhlý seznam úkolů. Říkala jsem si, že to snad nemůžu ani stihnout. Ale protože jsem boží, odpoledne jsem měla hotovo. K večeru mě potěšil manažer P., volal, že všechny mé stížnosti a reklamace byly vzané v potaz, takže jsem si „vydupala“ nějaký benefity a peníze. 😀 

20. 2. 2019

Párty hard, hárdy part. Jak za starých časů. Odpoledne jsem trávila péčí o sebe, udělala jsem si pořádně nehty, namalovala se. U toho jsem si pustila Most. Pak jsem na sebe hodila novou sukni s lenochodama, která je prostě úplně boží a vyrazila na Strahov za Do., se kterým jsme měli na plánu takovou menší ignor párty. Bylo to fajn, všechno jsme probrali, popíjeli u toho vínečko. Když nám došlo, přesunuli jsme se pro vodku a pak ke kolejím, kam si vždycky chodíme sednout. Protože jsme měli ale hlad a mě byla děsná zima, jeli jsme do mý domovský hospůdky na hody. Šéf nás nadšeně vítal, tak jsme si objednali vodky s džusem a nějaký prasárny k jídlu. Bylo to fajn, i když si ten závěr večera moc nepamatuju. Ale zaplatili jsme, zvládla jsem si zavolat taxi a prej jsme ani moc nevyváděli. 😀

21. 2. 2019

Foceno kalkulačkou. Byla jsem pekelně nachcípaná (ještě teď prskám). Takže jsem se akorát povalovala, vybírala si hadry na netu (moje nová závislost) a dokonce jsem zrušila i svou účast na večeři s partou. Asi si myslej, že mě sejmula kocovina, ale kupodivu mi nebylo vůbec blbě, jen mě bolelo v krku a kašlala jsem. Tak jsem si uvařila čaj do vánočního hrnku a bylo. 😀

22. 2. 2019

Na pátek jsem byla domluvená s kolegyňkou, že se staví do práce a naučím jí zas nějakou tu administrativu. Přijela nějak kolem 11, tak jsme se mohly pustit do práce. Po první pauze nás navštívil na krámě Fí., pro kterýho jsem měla jedno CD. Přijel za náma pak ještě odpoledne a nakonec, asi nás neměl dost, jsme se sešli ještě po práci v jedný super hospůdce. 😀 Bylo to bezva, škoda, že jsem musela druhej den do práce, vůbec se mi nechtělo domů.

23. 2. 2019

Stárnu. Byla jsem zas příšerně ochrápaná. Nechápu proč, domů jsem přišla asi v půl 1 a zas tolik jsme toho vypít za ty 2 hodiny nestihli. Dokonce se mi ani na tu pauzu nechtělo. 😀 Na tu první jsem se vykopala až kolem pátý večer. Naštěstí se vše v dobré obrátilo… Po příchodu do hospůdky mě Šéf hned vítal podáním ruky a mě nebránilo nic slavit Li. narozeniny. Za začátku jsem se sice trochu rozkoukávala, protože jsem poprvý byla s touhle bráchovou partou bez bráchy, ale po chvíli jsme už vesele debatovali, hráli karty, hodovali a slavili až do rána! 

24. 2. 2019

Konečně je venku trochu pěkně. Brácha si dělal srandu, jestli nevyrazíme večer zas do hospody. 😀 Ale tak nemůžu umřít ve 30 na cirhózu jater, tak jsem to odmítla. Dopoledne jsem se šla akorát trochu projít se psem. A pak jsem celej den ležela u notebooku a probírala se Aliexpressem a vybírala si šaty, sukně, botičky, šperky a další krávoviny na jaro/léto. Večer mi přišla další žádost o přátelství. Kdo si vzpomněl na starou dobrou K. tentokrát? Kupodivu to nebyl nikdo známý, ale byl to člen mé milované kapely Schodiště! Potěšil. 😀 No a spát jsem šla zase až skoro ve 3. 

25. 2. 2019

Dneska jsem udělala zatím velký prd. Potřebovala bych se vrhnout do jarního velkýho úklidu, protřídit oblečení, urovnat trochu skříně. Místo toho jsem hned po obědě zas usnula. K večeru jsem měla jet za kamarádem na film, ale nakonec jsem to zrušila. Co se dá dělat, už nejsem nejmladší. 😀 

1 komentář: „Týden 7. a 8.

Napsat komentář: Padesátka Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.