Týden 5. a 6.

Párty hard, hardy párt. Mám za sebou zas poměrně dva aktivní týdny. Připadám si jako úplně jiný člověk a pořád pátrám, kde se to ve mně vzalo. Může za to změna práce? Asi jo. Zlehka zlepšuju svůj oblíkací styl, kalhoty jsem vyměnila za šaty, mám čím dál tím víc pestrých veselých kousků, dělám si zas pravidelně nehty a naučila jsem se relaxovat! Což považuju za hrozně důležitý. A hlavně nějak všechno podezřele dobře stíhám a nechápu jak je to možný. Třeba jsem jako kulisu rozkoukala jeden nekonečný seriál a i přesto, že chodím do práce, furt někde trajdám po akcích, doma pracuju na obchůdku, po sto letech jsem začala číst knihy a tak dále, a tak dále, mám od toho začátku roku fakt hodně dílů a nevím jak to dělám 😀

29. 1. 2019

Tak jsem si na vintedu koupila krásný limitovaný Adidi, ale pořád mi nepřicházely. Slečna odesílatelka navíc ztratila podací číslo, takže to mě uvrhlo v pochybnosti. Vypravila jsem se tedy poměrně brzy na poštu – a byly tam! Juchůůů. Pak jsem si zajela pro něco k jídlu a doma se bezostyšně flákala. Naši navíc šli večer do divadla, takže jsme měli se psem takový malý soukromý mejdan. Mejdan, kdy jsem vygruntovala botník a vydrbala celou svou malou sbírku bot. Jen je na prd, že ty Superstary fakt časem žloutnou a je jedno, jakou péči jim dopřejete. Večer jsem si dala s našima ještě vínečko a pak hurá spát, protože jsem před sebou měla 3 pracovní dny.

30. 1. 2019

Hned ráno jsem se v práci nasrala, manažerka mi napsala, že knihám nerozumím :D, jasně, prostě jen nevěděla, že jsem v tom vyrostla a 4 roky i aktivně pracovala. Udělala jsem prezentaci na prodejně dle svýho, to se jí nelíbilo, tak mi napsala jak to předělat – to se zas nelíbilo mně. Můj původní způsob teda taky měl nějaký mouchy, ale bylo to praktičtější. Nakonec jsem se nasrala a udělala to úplně jinak. O dva dny později teda dorazila pochvala, ale jako celý ty dvě směny jsem byla fakt děsně naštvaná.  Beru to moc vážně, no… Jinak se nic zajímavýho nedělo, skončili nám tu oba dva Ukrajinci, na který jsem se vždycky těšila, Sekuriťáčka taky skoro nepotkávám a ani nechodilo moc lidí. Měla jsem tu naštěstí nějaký zboží, kterýmu bylo nutné udělat místo, takže jsem měla o zábavu postaráno alespoň před dopoledne. Stavila se za mnou i bývalá kolegyně, vypadala spokojeně, tak snad se jí v nové práci líbí víc než u nás. Doma jsem si pak dala trošku vínečka a zapadla do peřin. A na fotce moje krásná nová kasička. 

31. 1. 2019

Po ránu mě čekal menší šok, přišel nám mejl na rozloučenou od našeho šéfa. Trochu mě to mrzelo, přecejen, s ním jsem uměla komunikovat. Jsem zvědavá na jeho nástupkyni, snad na nás bude hodná.  Taky nám dorazila zpráva, že únor se ponese v srdečním duchu, tak jsem udělala kýčovitou valentýnskou pultovku – a i když nejsem fanda tohohle svátku, jsem s ní hrozně spokojená a je to první výloha, z který mám fakt velkou radost.  

1. 2. 2019

Normálně bych měla v pátek volno, ale kolegyňka za mě vzala směnu, abych mohla na Schodiště, tak jsem se dobrovolně uvolila vzít za ní tento den. Bylo mi nějak celý den divně, psychicky. Děti na atrakci hystericky vřískaly a já z toho začala chytat panickou úzkost, v jednu chvíli jsem se normálně i rozbrečela. Bylo to náročný a fakt jsem se těšila, až bude konec a já budu moct vyrazit za bráchou do hospůdky. Jaké bylo překvapení, když se mi na krámě objevil Fí. Zavřeli jsme a s lahvinkou na cestu jsme vyrazili na místo činu. Jako, nebudu lhát, kombinace pěti léků na bolest a toho vína, co jsem vypila, udělala zkrátka svoje. Zábava to asi byla, jen ji mám trochu v mlze.  Potkala jsem tam navíc svou bývalou kamarádku ze ZŠ, kdyby se ke mně nepřihlásila, asi bych ji ani nepoznala. Byla tam s přítelem, přisedli si k nám. Fí. odešel kolem půlnoci, brácha asi hodinu po něm, objednala jsem si ještě skleničku vína a pak absolutně ztratila přehled o čase. Vím, že jsem šla platit a venku potkala chlapa, kterej seděl celou dobu vedle nás, byl tam sám a prý po mně furt čuměl. Byl to nějakej Ukrajinec nebo Polák – i tak jsme si celkem pokecali, já ho poprosila, aby mi sehnal taxíka, neboť jsem nebyla absolutně schopná najít aplikaci v mobilu.  Edit.: Tak brácha odešel ve 3 ráno, tudíž odpadla záhada, co jsem tam takovou dobu po jeho odchodu dělala. 😀 Ono to fakt odpovídá jen tomu jednomu vínku a cestě domů.  

2. 2. 2019

Podle táty jsem přijela domů ve 4. Netuším, kdo byl Radoslav Hola… jehož jsem hledala ve svých SMS konverzacích. Předpokládám, že to byl ten frajer, co mi volal tágo, asi mi chtěl dát svůj kontakt. Podotýkám, že to bylo napsané bez jediného překlepu.  Jen mi tam chybělo to číslo no. Půlku dne jsem samozřejmě prochrápala, odpoledne jsem koukala na různý seriály – zkusila jsem bráchou doporučovaný You – jako, dík, teď už se tuplem budu bát seznamovat.  A pak jsem si udělala „romantickou“ chvilku s Davidem Švehlíkem, konečně jsem viděla Úsměvy smutných mužů. A to mě utvrdilo v tom, že jsem zatím hovno pijan.  Fakt síla no, doufám, že takhle teda nedopadnu, jak jsme říkaly s V., taky jsme měly období, kdy se hodně pilo, ale zase vždycky to bylo v rámci nějaká hromadný akce, neumím si představit se takhle ožírat sama. 

3. 2. 2019

„A nenasněží a nenasněží.“ S A. jsme měli už pár dní domluvenou procházku Hvězdou. Když jsem viděla ráno to nadělení, trošku jsem pochybovala o tom, že si naše plány splníme. Ale tak sakra, přece nás trocha sněhu nezastraší! S V. jsme se sešly už kolem šestý na Vypichu, prošly se do Kauflandu pro vínečko a pak čekaly a mrzly, protože A. nestíhal a přijel kolem sedmé. V oboře to byla nádhera. Jak já na tu zimu fakt moc nejsem, vypadalo to jak z pohádky. Jít tou zasněženou cestou, nad námi ty bílý stromy a pohled na osvětlený Letohrádek. Ach. Byla sranda, probrali jsme co se dalo, nasmáli se. Jen ta cesta na bus bývá vždycky nějaká delší než tam.  No, A. to musel absolvovat ještě jednou, protože na zastávce zjistil, že mu tam někde vypadla láhev s vodou, kterou dostal jako dárek. My s V. s omluvou jely dom. Tam mě čekala parádní noc, zdály se mi nějaký hovadiny, byla jsem promrzlá, pak mi zas bylo pro změnu vedro. Kolem 4 ráno jsem se probudila a měla šílenou žížu.  

4. 2. 2019

A máme tu další pracovní týden. V obchodě zavládla okurková sezóna, chodí málo lidí a člověk má dost času na lelkování. Mně teda vyhovuje zlatej střed – nejdřív hodně práce a pak zábava. Když se tu třičtvrtě dne proflákám na vintedu a FB, tak si připadám hloupě. 😀 Ale co máte dělat, když je všechno hotový, žejo.

5. 2. 2019

V úterý jsem měla jasný plán. Přečíst si knihu Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele. Na krámě se nic nedělo, tak mi nic nebránilo v četbě. Jenže najednou mi přeskočilo a já šla pracovat! Někdy na začátku zimy jsme se s ředitelkou bavily, že by bylo fajn regály přeskládat tak, aby vše bylo druhové u sebe. Máme tu totiž stojan od jednoho dodavatele, tak tam bylo zboží převážně od něj, ale kvůli tomu pak zákazníci, když si vybírali třeba kružítko, museli běhat sem tam. No, byla to fuška, furt mi všechno padalo a nebylo to ono, takže jsem se proklínala, že jsem se raději neflákala, ale nakonec všechno dobře dopadlo a máme v tom teď pořádek a řekla bych, že to vypadá i docela pěkně. Večer za mnou přijela kolegyňka, v Albertu jsme si koupily lahvinky dobrého moku a šly na náš soukromý meeting. Ale už aby bylo teplo, dřepnout si do trávy bude mnohem pohodlnější než tam klepat zimu v tom sněhu. 😀 I když zas nám pěkně to víno vychladil, že… Doma jsem se potkala s bráchou, po nějaký době u nás zas přespával. A zrovna jsem pár dní před tím vzpomínala, jak jsme před spaním vždycky drbali. 😀 Asi hodinu jsem poseděla ještě v obýváku a pak hurá do hajan.

6. 2. 2019

S Šaff. jsme měly lístky do divadla – do Činoheráku na Amerického bizona. Do poslední chvíle jsme nevěděly, jestli vůbec jdeme, protože měla psa na veterině a měla tudíž pohotovost. Naštěstí vše dopadlo pro náš prospěch, chudák pes si tam teda ještě den pobyl, ale nám nic nebránilo k tomu vyrazit za dalším kulturním zážitkem. Ač pravidelná návštěvnice divadel, v Činoheráku jsem měla premiéru. A byla jsem nadšená. Ta hra byla boží, Ondra Sokol, Martin Finger a Vašek Šanda byli super. Bylo to o tom, jak se tahle partička plánuje vloupat do bytu jednoho sběratele mincí a jeho sbírku ukradnout. Představovala jsem si, jestli takhle tenkrát plánoval i Er. s Jusephem a jeho bandou. 😀 Představení jinak fakt doporučuju, moc se mi to líbilo. A po tom jsem vyrazila ještě za bráchou do hospody. Byl tam s celou svou partou. Čekal nás večer plný dobrodružství… I když spíš toho negativního. O tom jste se mohli dočíst v samostatném článku.

7. 2. 2019

Je hrozně moudrý přijet domů v půl 4, když máte celej čtvrtek různý zařizování. Takže ráno hned hurá na oční. Sakra. Říkala jsem si, že ze mě nesmí být cítit pití, tak jsem pila pivo. Ale nevím, jestli ty topinky byly dobrej nápad… No nakonec jsem byla celkem rychle hotová. Doma jsem si ještě na chviličku zdřímla a pak jela na policajty, kde mě vyslýchali kvůli jednomu úchylákovi zas. 😀 Já mám na to fakt kliku. Cestou zpátky jsem si zaběhla do Tesca pro veganský salám – VYPRODÁNO. Nasrat. A pak do optiky pro nový brejluny. Původně jsem si chtěla nechat vyměnit skla v jednich starých, ale i tak jsem si řekla, že si něco vyzkouším… No a objednala jsem si hned dvoje plasťáky. Ou jééé.

8. 2. 2019

V pátek se nic, co by stálo za zmínění nestalo. Byla jsem zas celý den v práci. Dopoledne jsem blogovala, po dlouhý době se mi dobře psalo. Odpoledne jsem měla dlouhou chvíli, tak jsem prolustrovala všechny FB kamarádky Er. 😀 Fí. tvrdil, že to vypadá, jak má v každým městě totiž milenku… Nedalo mi to… A z těch asi 80 holek, co tam má, jsou potenciální milenky 2. Plus já a jeho bejvalka. 😀 Tak to ještě jde, to už i já tam mám víc lidí, se kterejma jsem něco měla. 😀 K večeru jsem se potkala se Sekuriťáčkem, trošku jsme si zas zalaškovali. A pak už naštěstí se den blížil ke konci. Nějak mě to zmohlo.

9. 2. 2019

V OC byla zas nějaká otřesná akce, přímo před krámem jsem měla postavený brány, kam parchanti stříleli balonky. Takže jsem je měla neustále v krámě, lezlo mi to na nervy. Dokonce jsem podala i stížnost. 😀 To se nedalo vydržet. Celkově to byl takovej divnej den, v noci se mi zdály zas šílený chujoviny, nejdřív jsem se rozcházela s Ex. a A. s přítelem mi nabízeli útočiště u nich doma a pak jsem na FB koukala, že se Er. oženil. 😀 S nějakou hezkou Ukrajinkou. Večer jsem se ale dozvěděla dobrou zprávu, máme v partě první mimčo. Až mě to nějak dojalo. A taky utvrdilo v tom, že já si ještě dlouho počkám, pokud se dočkám. 😀 I když, naštěstí tím, jak mi tu každej dej hulákaj ty malý šmejdi, tak mě vidina vlastního neláká o moc víc, jak před lety.

10. 2. 2019

Jsem nejlepší kolegyně na světě! 😀 Kolegyňka měla o víkendu narozky, tak jsem jí připravila takovýhle menší překvápko. Jako, Picaso ze mě nebude, ale je to aspoň veselý. Trochu jsem se jinak nudila, hodně jsem si četla na Vintedu, lidí moc nechodilo, pak jsem zjistila, že mám nesmyslný manko v kase (nakonec jsem přišla na to, čím to bylo a žádný samozřejmě nebylo) no a tak celkově jsem odpočítávala poslední minuty do konce…

11. 2. 2019

Pondělí bylo bezva. Hrdý čerstvý otec nás svolal na párty. Takže jsme dali nejdřív sraz s Fí. a jeli koupit něco pro malýho. Já chtěla původně hlavně pro maminu, ta s tím měla větší dřinu, ale neviděli jsme nic vhodnýho. Tak jsme nakonec vzali tohohle krásnýho Rákosníčka. Byli jsme jediný, kdo něco přinesl. 😀 Potom jsme se přesunuli na Prosek, kde jsem měla sraz s jedním pánem s Let Go. Sbírám CD a zrovna nějak v sobotu jsem se v rámci prokrastinace v práci rozhlížela po tom, co mi chybí… A narazila na úplně první album Marpa! To je vzácnost. Shodou náhod kousek od toho byla ta hospoda, kde jsme měli malýho prcka zapíjet. Čekali jsme 10 minut, 20 minut… Nakonec se objevila paní. 😀 Prý celou dobu stála na úplně jiný zastávce. Ale vše dobře dopadlo. Na párty to bylo fajn, zapíjeli jsme řádně, dokonce se nějak i zapomenulo na starý křivdy – Fí. s A. spolu vydrželi v jedný místnosti, se mnou se úplně normálně bavil kluk, kterej pro mě ještě před pár lety kradl ovoce a poslední rok a půl mě nesnáší a já nevím proč. 😀 Potom, co nás „vyhodili“ s hospody jsme se přesunuli k „rodičům“ do baráku, kde párty do brzkých ranních hodin pokračovala.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.